A to jsme si nemohli nechat ujít. Čas nám vyšel sice jenom
na jeden závod, ale o to to bylo lepší! Na štafetu.
Omlouvám se za
množství děsných fotek,ale píšu ještě za čerstva a jsem v závodní euforii :). každá fotka mi připadá skvělá a strašně důležitá ...
Přípravy jsme nepodcenili. Přítomnost všude vlajících
norských praporků už i nás donutila být hrdí na naši zem a hrdě se hlásit i k vlajce.
Konečně tedy přišla řada na vlaječku, co sebou už rok taháme pro nic za nic.
Ale ta je malá. Tak jsme si prostě ušili větší :). Tyčku jsme vybufetili (jak jinak), ale je to origoš
vlajková tyčka!
 |
| ze staré švédské vlajky... |
 |
| ...jedna super česká! |
Na Holemnkollen jsme přijeli kolem 10:30. Kupodivu celkem
nikde nikdo. Riskli jsme to a vyjeli autem až nahoru. To, že se nám povede
zdarma zaparkovat hnedka za tratí, nás ani nenapadlo. Ženská štafeta začínala
až 12:15, takže jsme měli dost času si projít trať a najít nejvhodnější místo
na koukání. Prošli jsme to tam křížem křížem, ale, kupodivu, všude chtěli
vstupenky.
 |
| skokanský můstek Holmenkollen |
 |
| můstek zepředu |
 |
| hrdý čech s vlajkou :) |
 |
| přezouvárna lyží |
 |
| ještě pustoprázdná střelnice |
 |
| kousek trati |
 |
| davy lidu z metra |
Tak jsme se vydrápali nahoru na kopec nad trať, k muzeu Holmenkollen,
odkud byl super rozhled i na střelnici i na půlku trati. A najednou šel někdo s českou
vlajkou na čepici. Tak jsme ji pozdravili. A pak nám to cvaklo. Stáli jsme u
vchodu pro závodníky, takže se nám povedlo vyfotit s půlkou český štafety,
pozdravit českýho trenéra a seznámit se s českýma lesbičkama (který tam taky fandily).
 |
| ahoj, já si běžím pro boty... |
 |
| asi Eva Puskarčíková |
 |
| Gab Soukalová se fotit nechtěla ( je fakt, že za půl hodiny jela...) |
|
|
Ty lesbičky byly ale
děsivý a Peťan chtěl stát blíž u trati, tak jsme se vrátili k autu a
stoupli si na mostek hned u trati. Bylo vidět i na televizku, na trenéra v zelených
kalhotách a díky naší super český vlajce se na nás začli poznávat další češi. To
bylo bezva :).
Ženskou štafetu jsme prožívali vážně naplno, fandili jsme nahlas a dokonce jsme
od trenéra slyšeli mezičasy, co hlásil závodníkům :). To, že holky vyhrály
zlato, bylo samozřejmě taky trochu díky nám ;).
 |
| Soukalová |
 |
| s trnérem :) |
 |
| Jitka Landová |
 |
| poslední foto, kdy jsou naše AŽ druhý |
 |
| a už je první :) |
|
 |
| Peťan fandí |
 |
| tahle fotka se mi děsně líbí.. no a co že je mázlá (naši kamarádi a užnevimkterá) |
Byla ale děsná kosa. Holmenkollen je nejvyšší kopec v Oslu,
nebylo sice nějak extra zima, ale foukal šílenej vítr a bylo vlezlo. Po tý hodině stání
jsme byli zmrzlí na kost… naštěstí nás zachránil Žluťák a gulášová polívka,
kterou jsme uvařili na posledním zbytku plynu.
14:30 pokračovala štafeta mužů. Tu jsme ale celou nějak
prokecali, protože naši noví kamarádi zjistili, že nás je vidět v televizi!
Že ta kamera, co stojí naproti, fakt zabírá a když jedou kolem závodnící, jsme
vidět :). V tu
ránu nás přestala zajímat štafeta a největší soustředění padlo na to, abychom mávali
do kamery ve správný čas. Taky jsme samozřejmě volali domů, ať se dívají, že za
tím krátkým sjezdem stojíme my a máváme vlajkou. A oni nás viděli! (a táta si
to nahrál, vyfotil a poslal mi foto z televize :) ). To bylo radosti!
 |
| muži v prvním kole |
 |
| jedna společná |
 |
| společně s novými kamarády |
 |
| s můstkem |
 |
| takhle je fakt akční |
 |
| mávání do televize :) |
 |
| kvalitní foto z televize :D. ale jsme to my! |
