Druhý den
jsme přejeli do NP Lemmenjoki. Peťan si zjistil, že tam pořád mají zlatou
horečku a nadšenci tam pořád těží zlato klasickým starým způsobem. Uprostřed
parku jsme si naplánovali tůru na 3 dny po těch největších zlatonosných
nalezištích a vyrazili.
K prvnímu claimu jsme
došli v pohodě, jenže pak jsme nějak minuli značku a zabloudili. Celej den jsme
pak hrdě bloudili (přece bysme se 2 km nevraceli), což zůsobilo velká zklamání.
Zlatokopce jsme nepotkali, protože jim zrovna končila sezona, ale ani nám už
nevyšel čas žádný hledat... byli jsme rádi, že jsme tak nějak dokulhali k
chatě.60km napříč parkem během pár dní nás odrovnalo natolik, že jsme se těšili do Žluťáka a na další přejezd..
 |
| údajne zlatokopecká řeka Ivalajoki. | |
|
 |
| první nástrahy pro zlatokopy |
 |
| Kukuli - pták, co nosí štěstí |
 |
| polární záře nad jezerem |
 |
| tady začínáme bloudit.. |
 |
| první opravdový naleziště zlata |
 |
| už měl zazimováno |
 |
| opravdický korýtko |
 |
| všudypřítomní sobi |
 |
| Peťan hledá zlato |
 |
| podzim v plném proudu |
 |
| strom samotář |
 |
| těch barev! |
 |
| sněžní ptáci |
 |
| po ránu |
Finské
národní parky mají nejlepší věc na světě - zdarma chaty na přespání zvané Autiotupa. Kdo si
představil vybydlenou smrdutou chatrč, bude značně překvapen. Tyhle chaty
mají nejen postele, ale i vařič, záchod, ohniště s lavičkama, obrovitou kůlnu
plnou suchých špalků dřeva, sekery a pily...ale někdy i saunu :).
 |
| záchody se zasypávají pilinama a nesmrdí! |
 |
| pripravené dřevo se sekerou |
 |
| potrpí si na značkové vybavení |
 |
| kuchyňka |
 |
| obyvák |
 |
| sauna |
 |
| koupelna |
 |
| sauna |
Do Finska
jsme vjížděli s tím, že o tý zemi vlastně vůbec nic nevíme. Většinou nám tenhle
přístup otevírá dveře k nadšení místo zklamání.... na benzince se ukázalo, že
ani nevíme, jakou používají měnu. Jejich stupidní systém na benzinkách nás
připravil o hodně peněz - nejdřív musíte zadat částku, ta kterou chcete
tankovat a podle toho pak tankujete. Zkuste si ale spočítat, kolik za tu částku
načepujete litrů (nemluvě o tom, že ve Žluťákovi se nedá přesně určit, kolik mu
chybí litrů).
Další
zklamání přišlo v NP, kdy jsem se pohádala s Rusem o tom, kolik je hodin a v
kolik jsme ho vzbudili...když pak přišel s tím, že jsme si asi nepřetočili čas,
byl to fakt trapas.
Z NP
Lemmenjoki jsme pokračovali na jih, přes polární kruh až do NP Oulanka. Projížděli jsme polární kruh, ale vůbec ho nemaj označnej, takže jsme ho nejdřív úplně přejeli...
 |
| losice u polárního kruhu |
 |
| když jde Standa pro dřevo... |
 |
| stanování u řeky |
 |
| finský polární kruh |
V NP oulanka údajně
tam měli být medvědi...žádnýho jsme ale nepotkali. Byla tam jenom hučící řeka a spousta brusinek. Zajímavější byl pak park NP
Salamajarvi, který nám byl kamarády doporučen. Zdarma sauna je zdarma sauna,
takže jsme přejeli půl finska a ubytovali se v nejkrásnější zdarma chatě ve
Finsku. Pravá finská sauna za to opravdu stála :). A ten pocit, když najdete v náštěvní knize podpisy kamarádů, co se tam saunili před třema rokama!
Pak už nás
čekal jen přejezd trajektem a nekonečná cesta přes Estonsko, Lotyšsko, Litvu,
Polsko a domů....
 |
| ještě nás letos čeká 11867km |
 |
| stanování u NP Oulanka |
 |
| podivný street art |
 |
| "Silent people" |
 |
| kdo nás všechny najde! |
 |
| všudypřítomné brusinky |
 |
| zápis od kamarádů :) |
