sobota 13. června 2015

Člun. Elbil. Zákeřnej vodopád. A o tom, jak je svět malej…




To, že pracujeme, až tak zajímavý není. Ale přišli jsme na to, jak vytěžit z toho, že děláme v Geirangeru v hotelu. A to už se vyplatí ;). 

Geiranger je mega turistická vesnička. Takže nabízí hodně turistických atrakcí (pro nás čechy samozřejmě absolutně cenově nedostupný) – lodě nebo kajaky po fjordu, rybaření, guided tours na vrcholky hor, projížďku motorovým člunem, lety vrtulníkem, jízdu serpentinama limuzínou, elektrický autíčka…. A všichni jsou nadšení, když je někdo někomu osobně doporučí. A to my z hotelu umíme skvěle :).
 
Takže už jsme zvládli projížďku na rib boat-motorovým raftu pro 12 lidí – s nádrží 400l… drsnej vodák Bubu obvolal všechny hotely a sezval dohromady několik zaměstnanců, že jede do vesnice přes fjord pro benzín a že nás sveze :). A tak jsme jeli. Samozřejmě to bylo velký zklamání, protože populární a největší atrakce – vodopád Sedm sester vůbec netekl, napočítali jsme sestry tak maximálně tři a navíc dost ubohý. Ale jízda rychlostí 40 uzlů za to stála :).


jak mu to slušelo!
selfie :-D

slavný vovopád Sedm sester
rafting na moři

vysoký skály fjordu

hromadné selfie s Elinor a Mathiasem

hromadná slušivá :)


Jako novinku letos Geiranger představil roztomilý elektrický miniautíčka „ Elbil“ (el-elektrický, bil=auto). A my jsme nemohli chybět na slavostním otevření a zkušební projížďce! Mimo jiné se tam konala vernisáž nějakejch obrazů. Jsme ale v Norsku, že jo, takže místo šampaňskýho měli v těch super šáňovejch skleničkách nalitej jablečnej džus :-D.


posloucháme intrukce
i Peťan se tam nakonec vešel :)
vyjíždíme

Mathias
kolem našeho hotelu

střídání řidičů
ta rychlost!


Ve čtvrtek jsme měli volno a tak jsme se chystali na ferratu do sousední vesnice Loen (vzdálené asi 90km). Jenže děsně lilo. Tak jsme byli naštvaní. Ale úplně náhodou nám napsala Zuzka, jestli se nechceme stavit. Že bydlí někde kousek od Geirangeru… po několika zprávách jsme vykoumali, že Zuzka teď pracuje v hotelu v Loenu a že je až neuvěřitelná náhoda, že bydlíme v sousední vesnici :). A tak jsme si pěkně česky pokecali, zakontyšovali a nakoupili v Kiwi zdarma :).
Po cestě od Zuzky jsme si ještě udělali výlet k zákeřnýmu vodopádu. Díky větru jsme byli během asi 10 sekund mokří úplně na kost… ponaučení – když je větrno, nechoďte na výlet k vodopádu.

krásnej vodopád po děsti
ještě s úsměvem

když zafouká vítr
... stačilo pár vteřin


:D