neděle 19. dubna 2015

Po roce aneb Peťan konečně píše



Je to tu. Rok na cestách. Rok v zahraničí. Rok, kdy jsme pochopili spoustu věcí. Převratný rok.
Přesně před rokem jsme poprvé a nadobro opustili maminku. Nevěděli jsme kam (tušili jsme). Nevěděli jsme na jak dlouho. Nevěděli jsme, co budeme dělat. Nevěděli jsme, kdy se vrátíme.

Vrátili jsme se po třech dnech. Zasmáli jsme se, zanadávali, auto opravili a vyjeli znovu. A ted už víme, že se to vyplatilo. Vyplatilo se jít si za svým snem.

Byť naše cíle a sny nikdy nebyly nějak dechberoucí, hodně jsme si jich splnili. A vymýšlíme další. A další…. A činí nás to opravdu upřímně šťastnými.

Tady je něco málo, co se nám přihodilo. Za jeden rok. Za jeden jedinej rok:

- Máme dokonalé cestovní auto, jaké jsme si vždycky přáli a se kterým je radost a dobrodrůžo cestovat. S postelí, kuchyňkou, spoustou úložnýho prostoru a s místem pro stopaře a kamarádyJ
- zažili jsme spoustu srandy a dobrodružství, objevili nová skvělá místa, procestovali nádhernou přírodu, viděli mohutné vodopády padající do hlubokých údolí, fjordy klikatící se mezi strmými skalisky, drsné hory s průzračnými jezery, ledové říčky s burácejícími peřejemi, středověké dřevěné kostelíky a spoustu spoustu dalšího…
- hráli jsme golf! S holema z koňtáků a míčkama co jsme našli kolem golfových hřišť, a hřištěm nám byl štěrkový plácek za jakýmsi velkým skladištěm :D
- užili jsme si švédské svátky (vánoce i velikonoce, svátek sv.Lucie, slunovrat)
- viděli jsme polární záři
- ze zvířat pak losa, soba, lišku, pižmoně (samozřejmě ve volné přírodě)
- byli jsme na světovým poháru v biatlonu a taky v norské televizní show Big Bang (dělat křoví:D )
- postavili jsme opravdický iglú J a dost si užívali norské zimy v závějích sněhu,na běžkách, snowboardu, bruslích
- jedli jsme jídla, který bysme si nikdy jindy, hlavně kvůli ceně, ani v česku nekoupili (samozřejmě úlovky z koňťáků :D ), dokonce jsme pro trashdiving nadchli spoustu dalších!
- našli jsme 20 kg čokolády a 50 krabiček toffife!
- na Atlantic road jsme chytali ryby, bylo jich spousta a všechny jsme si pak večer udělali na ohni
- potkali jsme spoustu skvělých, zajímavých a inspirujících lidí, poznali jsme nové kamarády
- rozšířili jsme si obzory ohledně vzdělání, praxe, výchovy dětí, kulturních odlišností, respektu k ostatním – občas je zajímavý kouknout se na svět úplně jiným pohledem

Jestli stojí za to vyjet někam, kde jste ještě nebyli?  STOJÍ!  VŽDYCKY!
Je to maximálně obohacující a ze spousty vlastních zkušeností, můžeme jenom doporučit.

Dobrodružství ale není jen jednoho druhu
Dobrodružství cestováním, potkávání nových lidí, taky dobrodrůžo hledání práce, rozvíjení v jazyce, obíhání úřadů a mimo jiné uspořádávání vlastní mysli (pročištění hlavy), když se rozhodnete a někam vyjedete, opadne z vás TEN STRES (městský, pracovní, domácí), budete mít spoustu jiných problémů, které je ale radost řešit (plánování cesty, jestli budete obědvat u toho hezkého jezera nebo pod tou velkou horou, a další podobné :D) a najde se i TEN čas zamyslet se nad nad tím, co děláte, nad svým „životem“, jestli vás baví co děláte a jestli se to dá případně nějak změnit. Po návratu se to navíc mnohem snáz realizuje.

A každé dobrodružství vás posouvá kupředu! Každé dobrodružství ve vás otevírá vaše nové „stránky“, o kterých jste třeba ani nevěděli.

Jako ta naše cesta…nebylo to úplně tak, jak jsme si to namysleli. Vlastně vůbec ne. Ač to tak někdy nevypadalo, vždycky všechno, co se stalo a pokazilo, mělo svůj opodstatněný důvod. Za vším, co nevyšlo přesně podle našich představ, čekalo něco 1000x lepšího, co by nás ani ve snu nenapadlo. Naše plány se značně lišily a rok pracovního nicnedělání (double aupair) v nich zahrnutý určitě nebyl. Ale přes všechny strasti bysme za nic neměnili. Konečně jsme totiž měli čas, zamyslet se nad budoucností, ujasnit si, čemu se chceme oba věnovat. Oba máme teď jasnou představu a odhodlání. Našli jsme odvahu i správnou cestu, kterou každý chceme jít a víme, že i když ta cesta bude klikatá, tak správný směr vždycky najdem a žádná překážka nebude velký problém. Když jsem byl doma, pořád jsem se bál toho, co bude. Teď VÍM, že jak se vrátím, budu dělat TO, co chci a co mě baví!

Každá cesta a dobrodružství má svůj vlastní způsob a přínos. A každá jakákoliv zkušenost se prostě vyplatí!

Takže ano, rok od našeho PRVNÍHO odjezdu je pryč. S novým rokem nová práce. Balíme a stěhujeme se. Doprostřed hor. K fjordu. Do nové práce. Za novými lidmi. A hlavně – za novými zážitky.

tady nás čeká nová práce :)

sobota 11. dubna 2015

Påsk i Sverige (Švédské Velikonoce). A zase kontejnery.



Rozebírat duchovní rozměr nemá smysl, toho si každej užil až až :). A ve Švédsku je to stejný.

Nás spíš zajímaly tradice a všechny různý divnosti kolem. Upřímně, moc jsme to nepochopili a když jsem si to googlila na wiki, píšou tam úplně jiný tradice. Asi to každej slaví jinak. Do vázy si dávají břízu, kterou zdobí a na strom před dům motají peří :). To je srandovní, ale fakt to vypadá hezky!


sousedovic křoví

dětská váza


dospělácká váza


 V naší rodině slavili velikonoce jenom v sobotu (a díky nám pak i v pondělí :-D). Z pátku na sobotu totiž přišel Easter bunny a schoval dětem dobroty a drobnosti po zahradě. Oni se ráno vzbudí a dobroty hledají (oblečený jako hodný čarodějnice). Je to podobný jak Ježíšek o Vánocích, taky se těší a vyhlíží ho…  ale byla to sranda. Jenom mě zarazilo, že všechny vajíčka byly čokoládový – vůbec nebarvili opravdický! Pak odjeli na návštěvu a slavili zbytek dne bez nás, takže nevíme, co dělají pak :)

Easter bunny nadělil balon s Peppa pig
a čelenku s Hello Kitty


spoustu čokoládových vajec



Já jsem s holkama v neděli nabarvila pár vajec a snažila jsem se jim vysvětlit, proč je Peťan přijde vymlátit a proč mu to vajíčko jenom dají a nebudou ho nikde schovávat. Je strašně těžký vysvětlit tuhle naši super tradici někomu nezasvěcenýmu. A aby to nevyznělo násilnicky ;).
Peťan si upletl nejkrásnější mrskačku, co jsem kdy viděla – nenašli jsme totiž široko daleko žádnou vrbu, tak musel orvat okrasnej keř na zahradě. Červenej. A ta mrskačka z něho byla tak nádherná, že se jí odmítl vzdát a budeme ju ted muset všude tahat… a vajíčko si samozřejmě vysloužil… tolik radosti ze zkameněliny dračího vejce :) (aneb GoT is coming… ).

červený okrasný křoví
mrskačka v dračích barvách :)

hrdý koledník
byla obrovská
hody hody doprovody...
dračí vejce

A část 2.
Kontejnery – naše oblíbený téma. Tentokrát spíš ale o celý sběrný středisko, který mě uchvátilo už vloni..a až letos jsem si ho i nafotila (i když narychlo, aby mě nikdo neviděl). Ve Švédsku a v Norsku to maj udělaný stejně, ve Švédsku je sběr zdarma, v Norsku se za to platí.
Úplně geniální systém – maj tříděný kontejnery úplně na všechno (větve, pračky, barvy, dřeva, nábytek, kov, izolace, pneu, papír, ledničky….) a skvělej přístup pro auta nad ty kotyše, takže i já se do toho kontyšu dostanu :). Takže cokoliv chcete vyhodit, můžete krásně na jednom místě pohodlně roztřídit a zdarma.  A všichni to používají – i když je tam plno aut, na tom velkým prostoru se všichni krásně vymotají. A dokonce tam mají u každýho kontyšu k dispozici lopaty a koš na igelitky (to by ocenila moje máma :) ).  A nemají důvod odpadky vozit do lesa… takovej kontyšovej ráj  :).

nájezd pro auto
jeden kontejner vedle druhýho




odpaďák na igelitky
obrovská plocha pro hodně aut i s vozíkama

a sousedovic auto :)
stařičký volvo