Norsko země zaslíbená aneb co všechno se tu dá sehnat ZADARMO!

To, že se tu dá sehnat jídlo zdarma, píšeme pořád. Ale není to jenom jídlo, jde tu sehnat mnohem víc a hlavně lepších věcí :). Většina z vás už asi slyšela, že sháníme kamion. Teď konečně pochopíte proč ;).

Polák Michael (co s nama chodil na norštinu) nám poradil, že na inzertním serveru www.finn.no je kolonka "Gis bort", což znamená "věci na rozdání = ZDARMA". Ale v Norsku.A my jsme tomu propadli :).

Nudných věcí (jako je nábytek, kuchyňský spotřebiče, klavíry, tiskárny, elektroniku, stavebniny, oblečení, boty...) vás ušetřím.
UPOZORNĚNÍ: většina inzerátů není starších než včera
UPOZORNĚNÍ 2: všechno je plně funkční!!!

je libo založit posilovnu? 

výběr ze zvířátek:

 

 

 

 

 

 

slepice :D

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

sport:

krby: (tyhle jsou hnusný... ale jednu luxusní krbovou vložku se nám už povedlo dovézt domů do Brna :) )

nějaký auta:

ten asi funkční není,ale je krásnej :)

přívěsy:

loďě:

motorka:

 

kompletní kuchyň na demontáž (včetně spotřebičů :D )

 

kontejnery:

 

parní sauna: (se sprchou, rádiem, USB )

a bonus na závěr :D - něco pro zubaře?? na ebay jsme to našli za 100 000kč :D... přišlo nám to strašně vtipný...

OPG, Orthopantomograph OP 100

 tak se přiznejte, kdo z vás má kamion a přijede sem pro pár věcí???

 

Návrat do Norska, svatá Lucie a první led

Hektickou návštěvu česka jsme si vážně užili. Kvůli špatné konstelaci hvězd jsme jako správní hazardéři neměli do ČR zdravotní pojištění, ale naštěstí se nic nestalo. Maminky jsme pozdravili a hekticky oběhli Brno milionkrát křížem krážem, potřebné dokumenty jsme taky zdárně vyřídili a všechno bylo fajn :).

Když jsme se vrátili do Norska, těšili jsme se na sníh,ale zase nic :/. Zato ale pořád mrzne, takže už skoro zamrzlo jezero.. ještě chvilku a budeme moct na brusle! 

hurááá! led!

Zato jsme si tu užili svátek sv. Lucie. Pro nory a švédy je to jeden z nejvíc slavenejch svátků (společně se slunovratem ). Měsíc dopředu všechny děti nacvičujou písničku o Lucii, samozřejmě to trénujou doma a potřebujou někoho, kdo by dělal ty družičky v pozadí…. Všude jsou pak velký kostelní koncerty a prostě to děsně žerou. Ve výsledku je to ale nic moc. Lucie má věnec se svíčkama (děti maj plastový svíčky,ale dospělý Lucie nosej věnec s opravdovýma svíčkama a čím vyšší svíčky, tím líp) a ostatní členové souboru jsou jenom družičky a nesou svíčky. Důležitý je, že jsou v konstelaci „vlaku“. Všichni maj bílý hábity a zpívaj. Byli jsme donuceni shlídnout video na youtube, jak to chodí doopravdy. Besídka ve školce byla spíš úsměvná ;).

konstelace "vlaku"

Noomi zpívá :)

st. Lucia (Maya-z české rodiny :) )

Oproti tomu slunovrat je v létě, tudíž spíš o pití. Strašně srandovní je, že úplně všechny holky nosí věneček z kytek – prodavačky, všichni doma, na ulici… prostě všichni. Tohle je přesně důvod, proč jsme o tom nepsali. Protože jsem řekla, že fotku ve věnci nikdy nezveřejním… po půlroce mi už ale připadá vtipná :D.

A foto adventního supervěnce:

ten talíř jsme koupili za 1 NOK

A co nám nechal Santa v kontyšu? 

Proti nudě aneb challenge accepted!

To, že chodíme do norštiny už jsem tu psala. Včera jsme měli poslední hodinu a psali jsme závěrečnej test. Ten dopadl nejen nad naše očekávání, ale dokonce i pan učitel nechápal, jak jsme mohli tak dobře dopadnout :D. z kurzu jsme dostali certifikát, kterej nemá žádnou hodnotu, a nějak nám to stouplo do hlavy…. Prostě už umíme skvěle norsky, takže navazující kurz je pro nás zbytečnej.

certifikát z norskýho kurzu

Peťan se rozhodl, že když už umí tak skvěle norsky, tak by si rád přečetl norskou knížku. Doma máme jenom švédský, tak jsme vyrazili na nákup do super levnýho vetešnictví (máloco tam stojí víc jak 10 NOK=35kč). Děsně dlouho jsme vybírali z dětských knížek s obrázkama. A když jsme konečně jednu vybrali, ještě jsme nahlídli do dospěláckýho oddělení. A tam Harry Potter! No nekup to. Prozřeli jsme až doma. Koupili jsme 2 díly (v obchodě jsme si to nezvládli přeložit, ale google translator nám pomohl – ohnivý pohár a princ dvojí krve). Anglicky už to četli všichni… ale kdo to četl v norštině? :D

Po večeři jsme se nadšeně pustili do čtení. Do „čtení“. Po asi hodině a půl mi Peťan vítězoslavně oznámil, že pro dnešek stačí. Jedna stránka. Abychom nepřepálili start. (jen pro Info: s touhle knihou máme o zábavu vystaráno na dalších 646 dní. S tou druhou knihou to vyjde až do důchodu :D ).

To je prostě krásná výzva!

a jeden kontyšový skvost:

Holt ne vždycky se zadaří aneb jak jsme zase neviděli polární záři

To, že hlavní cíl naší cesty do Norska bylo vidět pořádnou polární záři, není žádný tajemství. To, že každej trip pořádáme na sever, abychom ji konečně viděli, taky není žádná novinka. A konečně to vypadalo i celkem nadějně. Nadšený kamarád, kterýmu se povedlo nás přesvědčit, abychom jeli v tý zimě až za polární kruh, konečně relativně dobrá předpověď počasí…ale.. za všechno vlastně může student agency ;). Zpoždění přes 2 hodiny způsobilo, že kamarádovi letadlo uletělo. Další letadla letěly úplně blbě a tak nezbylo, než se s polární září zase rozloučit :D (co nám bránilo jet bez něj…? Rodina odjela pryč,takže volnej bejvák ;)…).

Ale jak už to tak chodí, naskytla se příležitost práce na super biodynamické farmě. Náhodou jsme objevili českýho kluka, kterej na tý farmě pracoval půl roku a ted už to balí a odjíždí zpět do čech. A že ta farma shání praktikanty. 

Laďa nám udělal prohlídku farmy (kolem 100hektarů pozemků!), a přimluvil se u farmáře, abychom tam mohli pracovat. Farmář se na nás moc netvářil (asi jsme byli moc vymydlení), ale tuna nevytrhaný mrkve způsobila, že jsme mohli zůstat a pomoct jim.

tři super čuníci v domečku

tři čuníci před domečkem :D

mega koník ( a to byl ten menší)

jak na sebe  koukají :)

mega kůň tahač

kravičky ve výběhu

bučící kráva

 

A tak jsme povečeřeli s ostatníma praktikantama (němec, američan,norka, maďar), pak jsme absolvoval společnou lekci Norštiny :D. Laďa nás ubytoval a dokonce jsme si mohli vybrat z erárního pracovního oblečení. A ráno v 7 hurá na mrkev! Počasí bylo super, sluníčko vycházelo a všichni hromadně sbírali. Nostalgicky jsme vzpomínali na ty roky na broskvích v Pasohlávkách nebo na malinách ve Skotsku. Nechápu proč, ale ta farmařina má něco do sebe, dokud o tom člověk jenom mluví, zní to jako děsně nudná práce. Pak ale člověk zaklekne, zakecá se s ostatníma a čas běží, sluníčko svítí, vítr fouká… 

pole s mrkví

posbíraná mrkev

I když se farmář moc netvářil, myslim, že by nás přijal. Problém byl ale v penězích. Pro nás je 2500 NOK děsně málo, ale myslim, že pro někoho, kdo by si chtěl zkusit, jak funguje biodynamická farma, naučit se práci s koňma, traktorem, dojit krávy, sázet, sklízet, ekohnojit a hlavně žít v Norsku a pít to děsně dobrý mlíko od kraviček… ubytování a luxusní strava je zdarma a místní komunita je super! Praktikanty tu hledají pořád, stačí jenom napsat dopis, proč by vás práce zajímala a je to. Kontakt poskytneme na požádání ;).

Polární záři jsme sice neviděli, ale ta byť chvilková práce na farmě za to rozhodně stála. Ano… jsme prostě městský děti. A tak veliký koně jsem v životě neviděla!

A na závěr tradičně vybrané delikatesy z kontyšu:

nakládaný česnek