|
soutěska vodopádu Dorgefoss po cestě |
|
změna počasí |
Každopádně pak už jsme se konečně vydali k vysněnému bodu
naší výpravy- na šutr zvaný Kjerag (čti Šerak). Krajina se od pobřeží během
jednoho odpoledne změnila z 15° na 0°a ze zelené na bílou. Už jsme ale
byli zkušení mazáci a věděli jsme, že když je cesta na Kjerag zvaná vinterstengt, znamená v zimě zavřená.
Stejně jsme tam ale jeli. Projistotu. Co kdyby náhodou…. Ne. Byla zavřená.
Zavřený byly i celoročně otevřený turistický informace. A všude
bílo. Z mapy jsme ale vyčetli, že tam je někde chata, kde se dá zdarma
přespat. Už jsme se z ní ale nedočetli, že to je chatová oblast a že tu
chatu budeme mezi všema těma chatama dost blbě hledat. Tak jsme si ustlali na
parkovišti. A ráno nás čekalo sněhové převapení. Tak jsme se rychle sbalili a
odjeli do tepla k pobřeží. Vidět ale naživo sněžný králíky rozhodně stálo
za to.
|
opravdu zavřeno |
|
Parkoviště večer... |
|
...parkoviště ráno |
|
po cestě |
|
potůček |
Po cestě k pobřeží jsme omylem narazili na mega
turistický místo Byrkjegal. Dali jsme si tam sváču a připojil se k nám norský
pán. A ptal se, kam se chystáme. Když se dozvědel, že na Preikestolen, vyděsil
se a dodal, že to je „suicidal“ (=sebevražedný). Když jsme mu ale řekli, že
jsme zkušení chodiči, vylezlo z něho, že tam jeho kamarád byl před měsícem
a že se tam v pohodě dá vyjít. Že tam asi bude trochu sníh, ale že to bude
v pohodě. A doporučil nám výlet kousek nad Byrkejdal na obrovský šutry v údolí
Gloppedalen, který do údolí kdysi dávno dovalil ledovec.
|
cesta mezi kamením |
Pánovi jsme poděkovali a šli jsme na výlet k nějakým vodopádům,
co byly vyznačený v mapě (v Norsku,
obzvlášť na jaře kdy taje sníh, jsou vodopády úplně všude a fakt velký… proto
je každej vodopád – i velkej – prostě zase jenom další padající voda). Tenhle
byl ale vyjímečnej. Manfossen. Nebyl zařízlej v soutěsce, ani schovanej v lese,
ani se neklikatil roklinou. Jenom padal a hučel. Dalo se vylízt až k němu a
tiše ho pozorovat. Celej. Tenhle vodopád byl opravdicky nádhernej. Od vodopádu
ještě cesta pokračovala na Man Gard, farmu –domeček v údolí pod horama. Co
nás ale moc mile překvapilo byly otevřený dveře v suterénu pro všechny výletníky.
Dali jsme si sváču a konečně vyjeli na Preikestolen.
|
vodopád s náma |
|
vodopád bez nás :) |
|
Man gard - farma v údolí |
|
křovíčko porostlý mechem |
|
jehňátka! |
Jenže nás překvapila předpověď počasí. Jura vypozoroval, že
přesně v 8 hod přestane pršet, v 9 vykoukne sluníčko a ve 12 zase
začne pršet. Proto jsme vymysleli geniální plán – kempneme kousek od
Preikestolen, v 6 vstaneme, v 7 vyjedeme a v 8 můžeme vyrazit.
2hod tam, 2 zpět a dokonce stihneme sluníčko.
V 6 jsme vstali. V 8 ještě pořád pršelo. V 10hod
nám došlo, že to asi nemá cenu a že dneska nikam nejdeme. Jenže jsme neměli
plán B. Tak jsme museli do obchodu na wifi vykoumat zajímavosti v okolí. Jediný,
co jsme našli, byly lodě nakreslený na šutru-asi dost starý a
čokoládovnu! Stihli jsme obojí. Šutry nic moc (i když tam byly údajně dva druhy lodí a byla to děsná pamětihodnost) a čokoládovna měla zavřeno. Tak jsme
si udělali horkou čokoládu z čokolády z kontyše. Protestně na
parkovišti před čokoládovnou! Byla ale na opačné straně Lysefjordu a tak jsme si
aspon prohlídli Preikestolen z protějšího břehu.
|
Lysefjord ze silnice |
|
jiný pohled ze silnice :D |
|
Preikestolen z druhé strany fjordu |
|
romantické foto u fjordu a s Preikestolen ;) |
|
úžasné kamené malby ;) |
Na druhý den se poštěstilo a sliníčko krásně svítilo. Dokonce
jsme se mohli i vyspat :).
Bylo 1.5 – první den, kdy byla tůra oficiálně otevřená. A taky státní svátek,
takže všude mraky lidí… typický úděl nejturističtějších míst. Kde jinde se vám
(mimo Brno) ale podaří narazit na českého kamaráda z Osla, že?
|
jak jsme potkali kamaráda po cestě |
Preikestolen pěkný, Lysefjord pěkný, ale nuda. Udělali jsme
katalogovou fotku, zacvičili akrojogu 500m nad fjordem a koumali co dál. Objevili jsme ale ve sněhu jeden pár stop
vedoucích k vrcholu hory. Až pojedete na Preikestolen, vylezte si tam.
Odtam je skutečnej výhled. A je tam klid.
|
katalogové foto č. 1 |
|
katalogové foto č. 2 |
|
katalogové foto č.3 |
|
Peťan a Lysefjord |
|
|
|
|
akrojoga 500m kolmo nad fjordem |
|
selfie |
|
Bau a Eu |
|
Eu a Jura houpajíc nohy 500m nad fjordem |
|
vrcholovka s duhou |
A pak už jsme mířili jenom do Bergenu na vlak a domů. Dokud jsme
nepotkali stopaře v protějším směru. Tak jsme otočili auto a zabředli
rozhovor. Čtyři promrzlí, promočení poláci. Ale s úsměvem. Že slezli
Troltungu – kterou jsme kvůli zkušenosti z Kjeragu rovnou zavrhli. Sezona tam
totiž oficiálně začíná až za 2 měsíce! A norové většinou vědí, proč ne dřív. Ale
když to vylezli poláci, my můžeme taky! Zbýval nám poslední den, všechno bude
šíleně hektický,ale to za to prostě stálo. O půlnoci jsme dojeli na parkoviště
v Tyssedalu – výchozí bod. A ráno v 8 vyrazili :).
Ráno to byla sranda, sníh byl zmrzlej, trochu klouzal, ale
šlo to. Pekelně ale svítilo slunko, takže jsme se každou hodinu mazali
opalovákem. Všechno bylo zapadený sněhem. V létě šutrovitý údolí bylo
dohladka zapadaný. Kupodivu se na sněhu šlo mnohem líp než bez něj. Za 4hod
jsme stáli na šutru.
|
stejnej šutr v létě a v zimě :) |
|
cestou nahoru |
|
sněhové pustoprázdno |
|
zapadlá nouzová chatka |
|
jezero |
|
sněžné duny |
Troltunga. Další norská super atrakce, v létě mraky
lidí, v zimě skoro nikdo. Úplně jiný místo než v sezóně – klidný,
zapadený, nerušený… Jen my, a …jihokorejec. Prý sám cestuje po norsku. V zimě???
Blázen… poprosili jsme ho, at nás vyfotí. A spadly mu brýle do propasti. Chudák.
Jenže nás vyfotil děsně blbě, tak na ten kluzkej zledovatělej útes musel ještě
jednou. Fakt mi ho bylo líto. Cestou zpátky jsme se s ním snažili
komunikovat, ale neuměl moc anglicky. Nabídli jsme mu, že ho hodíme do města. A
tak šel celou dobu s náma. A svezl se Žluťákem (kterej má jenom 4 sedadla
a tak musel Jura sedět na zemi :)
).
|
zasněžený most |
|
Troltunga s výhledem |
|
foto od korejce (druhý pokus) |
|
my a korejec |
|
Bau, Eu, korejec při sestupu ;) |
Ještě ten večer jsme museli hekticky dojet k Bergenu a
ráno se s Eu a Jurou rozloučit. Nás čekala ještě dlouhá cesta do
Geirangeru a jim jel vlak z Bergenu. A kupodivu neujel!
|
sob |
|
sob 2 |
|
přístav v Alesundu |
|
cesta kolem pobřeží |
|
nádherná skála |
|
rybářskej domek |
|
žluťák s majákem |
|
odraz hory v jezeře |
|
Geirangerfjord z Hellesyltu |
|
žluťák s kámoškou na trajektu |
|
Geirangerfjord |
|
to malý bílý, to je nás hotel :) |