pondělí 13. července 2015

Večerní šílenosti v Geirangeru aneb rekordní cyklosjezd, ztrátové rybaření, půlnoční monopoly, piráti a lamy



Pořád nám tu prší. Nejvíc samozřejmě když máme volno. Naštěstí nám hraje do karet půlnoční slunko (slunko tady skoro vůbec nezapadá, resp. Zapadá kolem 2hod ráno a o půl třetí zas svítá) a proto každou chvilku, kdy zrovna neprší, musíme patřičně využít.

A když je delší den, dá se toho mnohem víc stihnout :). Tuhle fotku jsme fotili o půlnoci :).

půlnoc v Geirangeru
monopoly v Norštině
  









Padl návrh, že už konečně musíme vyjet kouknout se na vrchol Dalsniba, kde je údajně nejvyšší vyhlídkové parkoviště na fjord na světě (píšou v létáku). Mathias slíbil Johanně, že tam večer pojedou a nabídli nám spolujízdu. Dalsniba je z Geirangeru 20km do kopce (1400mnm a Geiranger je na 0mnm). Což znamená, že cesta zpátky je 20km zkopce! Ukecali jsme Mathiase, namontovali na jeho auto naše kola a vyjeli jsme. Na vrcholu jsme potkali českej autobus. A fakt jsme se dost nasmáli poslechem češtiny a nadšených fotících čechů… nicméně potom, co autobus odjel, se nahoře rozprostilo nádherný ticho… (tohle je večer kolem 22hod)

vrcholové panorama


sněhový peřinky
Johanna na vyhlídce



No a zpátky jsme si to samozřejmě sjeli na kolech :). To byla jízda!

nahoře vyhlídkový parkoviště
pořád zamrzlý jezero






vrchol Dalsniba zespodu

večerní pohodička
Rybaření ve fjordu je zdarma. A ryby tam prý 100% jsou. Když ale jdete rybařit s Peťanem, je to záhul na bránici. Po asi třetím nahození se ozvalo obrovský „ŽBLUŇK“ a Peťan s Mathiasem lehli smíchem. Chvilku mi trvalo, než jsem pochopila, že se mu místo nahození povedlo zahodit prut :-D. Jo. Fjord byl pod náma dost hlubokej, takže vylovit ho nešlo… naštěstí Mathias to nevzdal a nějakou šílenou náhodou se mu povedlo ulovit vlasec…a po vymotání celýho vlascovýho návinu se jsme vytáhli prut zpátky :). Když už měl Peťan zpátky prut, navázal novou plastovou rybičku, nahodil… a Mathias oznámil „Good shot!“ … jenže ta rybička se utrhla a zůstala zahozená někde ve fjordu :-D .. Určitě ale  půjdeme rybařit znova, ještě nám pořád nějaký vybavení zbylo…

zatím poklidné rybaření...
pět vteřin po zahození prutu

Mathias to nevzdal...
máme vlasec!

vymotaný vlasec...
máme prut!

další pokus...

žluťákova kamarádka :)

Včera bylo hnusně a všichni byli takoví unavení a znudění.. tak jsme se večer vydali na procházku. Jenže jsme ve fjordu zahlídli místo obludné Cruise ship nádhernou pirátskou loď! Z procházky nebylo nic, ale lodě jsme si prohlídli z blízka :).





No a taky pořád koumáme, jestli ty lamy plivou nebo ne… a já sjem si chtěla vyfotit ten srandovní lamí výraz zblízka…a tak jsme si jednou sedli do ohrady a počkali, až přijdou lamy z náma :). Ale ani jedna nás nepoflusala :-(.



čůrající lama s hotelem Utsikten v pozadí :D


čtvrtek 2. července 2015

Hoven a poser aneb návštěva Zuzčiné návštěvy a via ferrata



Zuzce (sousedka z vedlejší vesnice Loen, 90km od Geirangeru) přijeli kamarádi z Čech a my jsme zrovna měli volno, tak jsme přijeli na návštěvu. Chtěli jsme konečně jít tu slavnou ferratu v Loenu,ale furt bylo škaredý počasí… tak jsme podnikli společný výlet k ledovci Briksdalsbreen. 


údolí Briksdall
vodopád vytékající z ledovce

ledovec a ledovcová řeka



u ledovce

ledovcové jezero divné barvy
tímhle údolí jsme scházeli dolů, když jsme byli poprvé v Norsku

Český humor, nadšení pro kontyše a trochu vína pomohlo ke vzniku Kontyšové hymny. Nahrát se nám ji bohužel nepovedlo. Text ale domyslíme a určitě časem zveřejníme. 

Když jsme se další volný den do Loenu vrátili, uvítali nás hromadou „poser-ů“. V kontyšu se jim povedlo vyhrabat několik pytlů sušenek s nápisem „mini poser“. To, že šli dneska tu ferratu a že vrchol se jmenuje Hoven, nás dostalo do kolen. 

poser

Hoven



A tak jsme se na feratu vydali i my. Norsko není zrovna ferratová velmoc, když už ale ferratu postaví, tak stojí za to :). Tahle má nejdelší visutý most v Evropě-120m. A fakt to trvá, než ho člověk přejde :-D. Konečně nám vyšlo počasí, tak brzo ráno vyrazili. Samozřejmě až u nástupu nám došlo, že jsme asi podcenili přípravu a nezjistili jsme si, kde je nástup. Museli jsme se potupně zeptat v půjčovně sedáků. Pán nás poslal vzdušnou čarou pod horu, že to začíná tam a že to značený není. 

Na vrchol hory Hoven to bylo 1010m převýšení, celkově nám to zabralo 8 hodin, hlavně kvůli blbýmu sestupu. Kvůli tající vodě se rozvodnila voda po celým kopci a suchou nohou se prostě projít nedalo. I tak jsme ale nadšení a všem budoucím návštěvám doporučujeme!


nástup
Loen seshora

panorama během cesty

poslední krůčky před mostem

120 metrů

nejdelší visutý most v Evropě
čekatel


proč jsou vstupní dveře na most ve tvaru rakve?
super vodopád v pozadí


a nakonci mostku je zvonec

hluboký to taky bylo dost


vrcholové panorama

vrcholové foto seriozní....
...a normální :)




rozvodněná voda byla všude




ta homole vlevo, to je Hoven