Neponaučitelní aneb trip s Eu a Ju - část 2 - šutry

první díl zde: http://smiletoyellow.blogspot.cz/2015/05/stehovaci-trip-s-eu-ju-aneb-ctvero.html

Z Tverdestrandu jsme se vydali do Arendalu – legendárnního města, ve kterým se točilo Frozen. Samozřejmě jsme byli zklamaní, protože tam nebyl ani sníh, ani Elsa a Anna. Ale bylo to celkem pěkný pobřežní městečko. 

soutěska vodopádu Dorgefoss po cestě

změna počasí

Každopádně pak už jsme se konečně vydali k vysněnému bodu naší výpravy- na šutr zvaný Kjerag (čti Šerak). Krajina se od pobřeží během jednoho odpoledne změnila z 15° na 0°a ze zelené na bílou. Už jsme ale byli zkušení mazáci a věděli jsme, že když je cesta na Kjerag zvaná vinterstengt, znamená v zimě zavřená. Stejně jsme tam ale jeli. Projistotu. Co kdyby náhodou…. Ne. Byla zavřená. 

Zavřený byly i celoročně otevřený turistický informace. A všude bílo. Z mapy jsme ale vyčetli, že tam je někde chata, kde se dá zdarma přespat. Už jsme se z ní ale nedočetli, že to je chatová oblast a že tu chatu budeme mezi všema těma chatama dost blbě hledat. Tak jsme si ustlali na parkovišti. A ráno nás čekalo sněhové převapení. Tak jsme se rychle sbalili a odjeli do tepla k pobřeží. Vidět ale naživo sněžný králíky rozhodně stálo za to.

opravdu zavřeno

Parkoviště večer...

...parkoviště ráno

po cestě

potůček

Po cestě k pobřeží jsme omylem narazili na mega turistický místo Byrkjegal. Dali jsme si tam sváču a připojil se k nám norský pán. A ptal se, kam se chystáme. Když se dozvědel, že na Preikestolen, vyděsil se a dodal, že to je „suicidal“ (=sebevražedný). Když jsme mu ale řekli, že jsme zkušení chodiči, vylezlo z něho, že tam jeho kamarád byl před měsícem a že se tam v pohodě dá vyjít. Že tam asi bude trochu sníh, ale že to bude v pohodě. A doporučil nám výlet kousek nad Byrkejdal na obrovský šutry v údolí Gloppedalen, který do údolí kdysi dávno dovalil ledovec. 

cesta mezi kamením

Pánovi jsme poděkovali a šli jsme na výlet k nějakým vodopádům, co byly vyznačený v mapě (v Norsku, obzvlášť na jaře kdy taje sníh, jsou vodopády úplně všude a fakt velký… proto je každej vodopád – i velkej – prostě zase jenom další padající voda). Tenhle byl ale vyjímečnej. Manfossen. Nebyl zařízlej v soutěsce, ani schovanej v lese, ani se neklikatil roklinou. Jenom padal a hučel. Dalo se vylízt až k němu a tiše ho pozorovat. Celej. Tenhle vodopád byl opravdicky nádhernej. Od vodopádu ještě cesta pokračovala na Man Gard, farmu –domeček v údolí pod horama. Co nás ale moc mile překvapilo byly otevřený dveře v suterénu pro všechny výletníky. Dali jsme si sváču a konečně vyjeli na Preikestolen.

vodopád s náma

vodopád bez nás :)

Man gard - farma v údolí

křovíčko porostlý mechem

jehňátka!

Jenže nás překvapila předpověď počasí. Jura vypozoroval, že přesně v 8 hod přestane pršet, v 9 vykoukne sluníčko a ve 12 zase začne pršet. Proto jsme vymysleli geniální plán – kempneme kousek od Preikestolen, v 6 vstaneme, v 7 vyjedeme a v 8 můžeme vyrazit. 2hod tam, 2 zpět a dokonce stihneme sluníčko.

V 6 jsme vstali. V 8 ještě pořád pršelo. V 10hod nám došlo, že to asi nemá cenu a že dneska nikam nejdeme. Jenže jsme neměli plán B. Tak jsme museli do obchodu na wifi vykoumat zajímavosti v okolí. Jediný, co jsme našli, byly lodě  nakreslený na šutru-asi dost starý a čokoládovnu! Stihli jsme obojí. Šutry nic moc (i když tam byly údajně dva druhy lodí a byla to děsná pamětihodnost) a čokoládovna měla zavřeno. Tak jsme si udělali horkou čokoládu z čokolády z kontyše. Protestně na parkovišti před čokoládovnou! Byla ale na opačné straně Lysefjordu a tak jsme si aspon prohlídli Preikestolen z protějšího břehu.

Lysefjord ze silnice

jiný pohled ze silnice :D

Preikestolen z druhé strany fjordu

romantické foto u fjordu a s Preikestolen ;)

úžasné kamené malby ;)

 Na druhý den se poštěstilo a sliníčko krásně svítilo. Dokonce jsme se mohli i vyspat :). Bylo 1.5 – první den, kdy byla tůra oficiálně otevřená. A taky státní svátek, takže všude mraky lidí… typický úděl nejturističtějších míst. Kde jinde se vám (mimo Brno) ale podaří narazit na českého kamaráda z Osla, že?

jak jsme potkali kamaráda po cestě

Preikestolen pěkný, Lysefjord pěkný, ale nuda. Udělali jsme katalogovou fotku, zacvičili akrojogu 500m nad fjordem a koumali co dál. Objevili jsme ale ve sněhu jeden pár stop vedoucích k vrcholu hory. Až pojedete na Preikestolen, vylezte si tam. Odtam je skutečnej výhled. A je tam klid.

katalogové foto č. 1

katalogové foto č. 2

katalogové foto č.3

Peťan a Lysefjord

akrojoga 500m kolmo nad fjordem

selfie

Bau a Eu

Eu a Jura houpajíc nohy 500m nad fjordem

vrcholovka s duhou

 A pak už jsme mířili jenom do Bergenu na vlak a domů. Dokud jsme nepotkali stopaře v protějším směru. Tak jsme otočili auto a zabředli rozhovor. Čtyři promrzlí, promočení poláci. Ale s úsměvem. Že slezli Troltungu – kterou jsme kvůli zkušenosti z Kjeragu rovnou zavrhli. Sezona tam totiž oficiálně začíná až za 2 měsíce! A norové většinou vědí, proč ne dřív. Ale když to vylezli poláci, my můžeme taky! Zbýval nám poslední den, všechno bude šíleně hektický,ale to za to prostě stálo. O půlnoci jsme dojeli na parkoviště v Tyssedalu – výchozí bod. A ráno v 8 vyrazili :).

Ráno to byla sranda, sníh byl zmrzlej, trochu klouzal, ale šlo to. Pekelně ale svítilo slunko, takže jsme se každou hodinu mazali opalovákem. Všechno bylo zapadený sněhem. V létě šutrovitý údolí bylo dohladka zapadaný. Kupodivu se na sněhu šlo mnohem líp než bez něj. Za 4hod jsme stáli na šutru. 

stejnej šutr v létě a v zimě :)

cestou nahoru

sněhové pustoprázdno

zapadlá nouzová chatka

jezero

sněžné duny

Troltunga. Další norská super atrakce, v létě mraky lidí, v zimě skoro nikdo. Úplně jiný místo než v sezóně – klidný, zapadený, nerušený… Jen my, a …jihokorejec. Prý sám cestuje po norsku. V zimě??? Blázen… poprosili jsme ho, at nás vyfotí. A spadly mu brýle do propasti. Chudák. Jenže nás vyfotil děsně blbě, tak na ten kluzkej zledovatělej útes musel ještě jednou. Fakt mi ho bylo líto. Cestou zpátky jsme se s ním snažili komunikovat, ale neuměl moc anglicky. Nabídli jsme mu, že ho hodíme do města. A tak šel celou dobu s náma. A svezl se Žluťákem (kterej má jenom 4 sedadla a tak musel Jura sedět na zemi :) ).

zasněžený most

Troltunga s výhledem

foto od korejce (druhý pokus)

my a korejec

Bau, Eu, korejec při sestupu ;)

Ještě ten večer jsme museli hekticky dojet k Bergenu a ráno se s Eu a Jurou rozloučit. Nás čekala ještě dlouhá cesta do Geirangeru a jim jel vlak z Bergenu. A kupodivu neujel!

takže ještě pár fotek z dvoudenního pobytu v Alesundu a naše cílová stanice - Hotel Utsikten, Geiranger

...úplně všechny fotky včeně bezva panoramat najdete zde: http://goblinek.rajce.idnes.cz/Expedice_Norway_-_stehovani/

sob

sob 2

přístav v Alesundu

cesta kolem pobřeží

nádherná skála

rybářskej domek

žluťák s majákem

odraz hory v jezeře

Geirangerfjord z Hellesyltu

žluťák s kámoškou na trajektu

Geirangerfjord

to malý bílý, to je nás hotel :)