Holt ne vždycky se zadaří aneb jak jsme zase neviděli polární záři

To, že hlavní cíl naší cesty do Norska bylo vidět pořádnou polární záři, není žádný tajemství. To, že každej trip pořádáme na sever, abychom ji konečně viděli, taky není žádná novinka. A konečně to vypadalo i celkem nadějně. Nadšený kamarád, kterýmu se povedlo nás přesvědčit, abychom jeli v tý zimě až za polární kruh, konečně relativně dobrá předpověď počasí…ale.. za všechno vlastně může student agency ;). Zpoždění přes 2 hodiny způsobilo, že kamarádovi letadlo uletělo. Další letadla letěly úplně blbě a tak nezbylo, než se s polární září zase rozloučit :D (co nám bránilo jet bez něj…? Rodina odjela pryč,takže volnej bejvák ;)…).

Ale jak už to tak chodí, naskytla se příležitost práce na super biodynamické farmě. Náhodou jsme objevili českýho kluka, kterej na tý farmě pracoval půl roku a ted už to balí a odjíždí zpět do čech. A že ta farma shání praktikanty. 

Laďa nám udělal prohlídku farmy (kolem 100hektarů pozemků!), a přimluvil se u farmáře, abychom tam mohli pracovat. Farmář se na nás moc netvářil (asi jsme byli moc vymydlení), ale tuna nevytrhaný mrkve způsobila, že jsme mohli zůstat a pomoct jim.

tři super čuníci v domečku

tři čuníci před domečkem :D

mega koník ( a to byl ten menší)

jak na sebe  koukají :)

mega kůň tahač

kravičky ve výběhu

bučící kráva

 

A tak jsme povečeřeli s ostatníma praktikantama (němec, američan,norka, maďar), pak jsme absolvoval společnou lekci Norštiny :D. Laďa nás ubytoval a dokonce jsme si mohli vybrat z erárního pracovního oblečení. A ráno v 7 hurá na mrkev! Počasí bylo super, sluníčko vycházelo a všichni hromadně sbírali. Nostalgicky jsme vzpomínali na ty roky na broskvích v Pasohlávkách nebo na malinách ve Skotsku. Nechápu proč, ale ta farmařina má něco do sebe, dokud o tom člověk jenom mluví, zní to jako děsně nudná práce. Pak ale člověk zaklekne, zakecá se s ostatníma a čas běží, sluníčko svítí, vítr fouká… 

pole s mrkví

posbíraná mrkev

I když se farmář moc netvářil, myslim, že by nás přijal. Problém byl ale v penězích. Pro nás je 2500 NOK děsně málo, ale myslim, že pro někoho, kdo by si chtěl zkusit, jak funguje biodynamická farma, naučit se práci s koňma, traktorem, dojit krávy, sázet, sklízet, ekohnojit a hlavně žít v Norsku a pít to děsně dobrý mlíko od kraviček… ubytování a luxusní strava je zdarma a místní komunita je super! Praktikanty tu hledají pořád, stačí jenom napsat dopis, proč by vás práce zajímala a je to. Kontakt poskytneme na požádání ;).

Polární záři jsme sice neviděli, ale ta byť chvilková práce na farmě za to rozhodně stála. Ano… jsme prostě městský děti. A tak veliký koně jsem v životě neviděla!

A na závěr tradičně vybrané delikatesy z kontyšu:

nakládaný česnek