(protože jsem se tedka nějak rozepsala, musela jsem
příspěvek rozdělit na 2 díly, aby to nebyla taková nuda. 1.díl bude ve stylu – „at
žijí kalendářový fotky“ a druhý… to bude překvápko ;) )
Ve čtvrtek večer nás přijeli navštívit Klárka se Staníkem.
Momentálně studují Litvě a rozhodli se
nás navštívit. My už dlouho plánujeme trip na sever na mosty (Atlantic national
road), tak jsme to spojili. A protože je to fakt daleko, museli jsme jet autem.
Potkali jsme se v 18hod. Potřebovali jsme dojet aspoň
do Lomu (400km), to znamená překrosit hory a hlavně jet v noci. Noční
podzimní Norsko bývá nebezpečný, protože se všude potulují losi. Staník na to
řek, že losa už vidět nechce, že se mu na Aljašce koukal z očí do očí.
Takže samozřejmě hned jak zasednul za volant, prohlásil: „tak tady máte toho
soba. Teda LOSA!“ Chudáka jsme vyděsili tak, že se vyškrábal do kolmé skalní
stěny. Ale konečně jsme ho viděli na živo :) !
Ráno jsme chtěli dojet až k ledovci,ale byla to dost
zajížďka, tak jsme si projeli zkratkou napříč NP Reineheimen a udělali spoustu
kalendářových fotek podzimního norska. Ty barvy byly nepopsatelně krásný - tilik odstínů žluté, červené a oranžové... kluci to moc neocenili, ale my jsme s Klárkou byly nadšený.
Staníku, udělej kalendářovou fotku... |
Pak jsme přejeli do Geirangeru – údajně nejkrásnějšího fjordu
Norska (podle UNESCO), což znamená jenom nejvíc turistů a navíc je ten fjord hezkej jenom
z lodi. Turisti tam nebyli, fjord fajn, ale nejhezčí rozhodně není.
A pak jsme konečně
dojeli do pořádný norský trolí oblasti. Začíná serpentinama Trollstiggen a
pokračujou vysokýma skalníma stěnama Trollveggen (kde podle pověsti zkameněla celá
trolí svatební hostina, která tak chlastala, že zapomněla že už vychází slunko
:D ), národním parkem Trollheimen a prostě vším trolským. Trollstiggen jsou
nejprudší norský serpentiny, je tam nádherná informační budouva a kupodivu tam
nebyla mlha a turisti jako posledně!
Nejdůležitější bylo společné foto s trolem!
suprově řešený vyhlídky |
židličky a výhled na Trollstiggen |
foto s jedinou trolí značkou v Norsku :) |
infocentrum Trollstiggen |
A protože už se
stmívalo, zakempili jsme přímo pod tou
Trolí stěnou v údolí Romsdalem hned vedle populární vlakový tratě. 1700m
vysoká skalní stěna hned vedle stanu– nádhera. K večeři jsme si chtěli
udělat kuře (samozřejmě z kontyšu). Takže jsem se strašně dlouho
dohadovali, jak tábornicky upíct kuře na ohni, aby se upeklo ze všech stran. Když
jsme to konečně vymysleli a chtěli nachystat to kuře, zjistili jsme, že je už
uvařený a namarinovaný. A to už se pak opíkalo snadno :).
žluťák a Trollveiggen |
opíkání kuřete :) |
ráno pod horou |
a pokračování zítra :)
Žádné komentáře:
Okomentovat