pondělí 16. března 2015

Jaro v Oslu. Výlet prázdným přístavem. Ponorky. Exkurze v hobitíně :)



Byl to den naprd. Celá rodina je nemocná, nám taky nebylo zrovna nejlíp (rýmečka útočí i v Norsku), ale to sluníčko venku nás lákalo ven. Tak jsme se usnesli, že nemůžeme sedět doma, rychle se sbalili a vyrazili. Jenže jsme zapomněli mapu. Tak jsme se museli vrátit. Pak jsme se ještě jednotlivě vraceli pro peníze, brýle, klíče od auta a pro svačinu. Ne, to si nevzpomenete naráz. Takže nejvíc jsme toho asi nachodili od auta do domu :D. Holt když se nedaří, tak se nedaří.  

A tak jsme vyjeli. A pocestě jsme zjistili, že jsme vzali blbou mapu. Klasika. A protože nám děsně chyběly toulky se Žluťákem, rozhodli jsme se neztratit nikde v horách, ale raději se pěkně projet. Což se nám později vymstilo, protože jsme zapomněli dolít destilku do chladiče, tu jsme samozřejmě  zapomněli doma a benzínka daleko. Nakonec jsme našli i benzinku a všechno začlo vypadat dobře. 


kouzelný most z dálky
to malý vlevo je Utoya

Zastavili jsme kousek za všem dobře známým ostrovem Utoya (z Oslovskýho masakru 2011). Na vedlejší ostrůvek totiž vedl suprovej mostek a byly tam krásný kamený útesy a prostě to tak celý vypadalo moc pěkně. Žluťáka jsme pro jistotu nechcali na pevnině a šli se projít bez něj. Prázdným přístavem, kolem dokola ostrova. Ten ostrov měl uprostřed super luxusní golfový hřiště. 


golfový hřiště na ostrově

Peťan na mostě
opuštěný přístav

rozbíjení ledu kamenem



spinkající loď
loď  bez kapitána


A bylo krásně. A jaro. A všude začínaly růst kytičky. Dokonce jsme si i natrhali kočičky. 







A nejlepší byl stejně ten most. Měl nádherný starý okousaný trámy a kolem pluly 4 ponorky a ten most držely ;). A hlavně byla ta voda ještě zamrzlá..a celou dobu, co jsme šli po tom mostě, jsme oba nezávisle na sobě hledali větší kámen, kterej by ten led prorazil :). A našli jsme. A vyhráli jsme s tím asi půlhodiny :).



luxusní trámy

trámy nad ponorkou


šutr v ledu


a detail ponorky
V sobotu jsme byli na exkurzi ve slaměným domku. Protože pan architekt miluje slaměný domky, tak si ho našel a vecpal se tam na prolídku. A mě vzal sebou :). Bylo to super. Domek sice vypadal dost hobitsky, ale byla mi na našem budoucím domku slíbena klasická rovná zeď. Shodli jsme se ale na tom, že noři jsou ve slaměný architektuře hodně pozadu oproti čechám. Aspoň v něčem jsme lepší :).



1 komentář:

  1. Věřím tomu, že Norsko musí být fakt pěkná země. Nebo ne musí... Ono to prostě pěkná země je. I když teda nikdy jsem tam nebyl. Nedávno jsem se díval na různé zájezdy a jako taky mi přijde, že se tam moc nejezdí. Že je to pro cestovky taková tak trochu zapomenutá země. Ale na druhou stranu... on ten neregulovaný turismus v poslední době státům zase tak moc nesvědčí.

    OdpovědětVymazat