úterý 26. dubna 2016

Návštěva z Česka aneb nejen o neúspěších icefishingu

Sezona už je skoro u konce, ale přesto se ještě našel jeden odvážlivec, který se nebál dubnových mrazů, ledových nocí a začínajícího polárního dne. Víťa přiletěl až sem místním vrtuláčkem, vcelku natěšený na zkoušku icefishingu a polární záři. Je zkušenej rybář, ale když se nám zmínil, jestli se tu daj chytat ryby v ledu, dost jsme se mu vysmáli. Pak jsme se poptali okolo...a dá! A k našemu velkýmu překvapení to tu už skoro kažej zkoušel...

Volno nám celkem hezky vyšlo, takže jsme mohli na výlety společně. Hned první den jsme si  půjčili ruční vrták do ledu a s drobným rybářským vybavením jsme vytáhli na výlet do kopců k 6km vzdálenému jezeru. Na doporučení místňáků k jezeru s největší pravděpodobností úlovku. Ale i takový kousek na rozbředlým 15cm hlubokým sněhu, rozježděným skůtrama, se může proměnit v peklo. Když jsme se doplahočili k jezeru následovala další zkouška – vyvrtání díry. Musím říct, že je docela dřina dostat se skrz 1m tlustej a kvalitní led. Zvlášť když chcete  vyzkoušet několik míst a potřebujete minimálně 2 díry pro dva rybáře. Nejhorší sle je, když po provrtání ledu narazíte na hlínu.....

rozježděná cesta
sobí paroží


začínáme vrtat...ani si nesundali batohy nadšením :D


Peťan už sundal batoh...
Víťa se drží....

narazil na vodu!!!
vrtání další díry



a chytat
navázat vlasec...


změna polohy první
změna polohy druhá
Peťan pytlačí
změna polohy poslední :D
detail díry

Ale ať jsme vrtali, jak jsme vrtali, tu podělanou rybu jsme nechytli ani jednu, ani když jsme na tom ledu mrzli 3 hodiny. Tak jsme poprvé odešli s prázdnou. Ale nevzdávali jsme se! Teda my dva jsme se vzdali hnedka, ale Víťa odmítal neúspěch. Když jsme pak druhej den museli do práce, odvezli  jsme ho k jinému jezeru (asi 20km) a doufali, že bude mít štěstí tentokrát. Těžko si ale představit polární vichřici na oblovské ledové ploše... Tentokrát byl neúspěch lovu svalen na počasí.

Co se týká polární záře, tak to bylo podobně (ne)úspěšný. Buď byla mizerná předpověď a jasná obloha nebo suprová předpověd a zataženo.

Zbývala poslední noc. Poslední šance na rybu i na záři. Obloha zatažená, předpověď na polární záři nic moc. Ale naděje umírá poslední. Ještě jsme nezkoušeli jedno jezero, u kterýho byl přespávací přístřešek. Padl tedy nápad spojit Aurora-hunting a icefishing dohromady. Vzali jsme vybavení a vyrazili do kopců. Protože už bylo ale dost pozdě a nechtělo se nám zase brodit sněhovou břečkou, rozhodli jsme se domluvit odvoz na skůtru. V půjčovně nám chlapík řekl, že nás tam jeho kolega možná odveze Vypadalo to celkem slibně, jenže jsme na kolegu museli asi hodinu čekat. Když nakonec přišel, tak nám oznámili, že nás tam nevezmou. Že by to bylo na jejich zodpovědnost a že nás tam nemůžou odvézt a nechat přes noc, že bysme mohli zmrznout a že to si prostě nelajznou. Idioti! rozloučili jsme se a na truc tam vyrazili pěšky :D.

Když jsme vyrazili, asi 50 m před námi startovala rolba,  která se chystala urolbovat zrovna tu cestu,  na kterou jsme se chystali. Dlouho jsme přemýšleli, jestli se řidiče zeptáme, zda nás nevezme nahoru, nakonec jsme si to odůvodnili tím, že by tam pro nás stejně neměl místo a navíc by neprojel přes úzkej mostek. Tak jsme se ani neptali a nechali ho ujet. Když jsme ho pak celí unavení potkali skoro u jezera, naštěstí už jsme neměli sílu nadávat. Mostek bezproblémů projel. A místa měl mraky, v nákladním prostoru...No jo..líná huba, holý neštěstí. Proklínali jsme se celou cestu nahoru a ještě dlouho potom.

No ale nakonec jsme to zvládli, našli přístřešek, rozdělali oheň, vyvrtali díru a nahodili, upekli špekáčky...a koukali na nebe. Z ničeho nic začly vykukovat hvězdy. Jedna, druhá...až se úplně vyjasnilo. A pak to přišlo - polární záře. A parádní. Nádherný zelený až růžový plameny, vlnící se po obloze, a spousta zářících hvězd okolo. NÁDHERA!
Půl hodiny jsme na to koukali a fotili. Ale jak to přišlo, tak to i odešlo. Polární záře zmizela a zase se zatáhlo. Ale i ta chvilka stála za to!
vrtání díry do ledu potmě
mraky na ústupu

už kouká :)
rozjíždí se...

probouzí svoje Chi (z Kung Fu panda 3 )









noční romantika pod polární září

přístřešek ráno

Víťa chytá do posledního okamžiku....
Vrátili jsme se k opíkání špekáčků, zakouřili vodárnu a stáhli trochu piva a vína a šli spát.
Ráno jsme vstali trošku promrzlí ale s vidinou zpáteční rozbředlé cesty se nám ani nechtělo domů. 2 hodiny jsme se tím zase brodili.. A co se týká ryb? Už snad ani nemá cenu psát, jak to dopadlo...:D Mrchy jedny voslizlý! Příští den jsme se pak s Vítěm v 5 ráno rozloučili a vypustili ho na vrtuláčka směr domů.

Žádné komentáře:

Okomentovat