Jedeme domů (na nějaký čas). Cesta domů bude zajímavá,
protože jsme samozřejmě zvolili tu nejhorší, nejdelší a nejpomalejší možnou
variantu – pojedeme najdřív na sever. A pak na jih. Už kdysi dávno nás nadchlo
Laponsko, ale při tehdejším přechodu švédských hor cestou Kungsleden jsme místo
ve Švédsku skončili v Norsku a nezvládli nejprofláklejší trek na Laponskou
bránu. A proto si zajedeme 4000km. Abychom tu díru mezi horama konečně viděli.
S tím souvisí taky Žluťák. Den po Tomášovým odjezdu (Žluťákův
dvorní zdravotník) přestal fungovat alternátor a nedobíjel baterku. S tím máme
naštěstá bohaté zkušenosti a měněním (a průběžným dobíjením) dvou baterek se dá
taky ledaskam dojet. 4500km domů ale ne. Alternátor jsme koupili nový, Peťan ho
zkušeně vyměnil… ale… To, že nám kape benzín, že nám kape nám olej, to je prý
normální….ale voda doteď nekapala. A to už prý tak v pohodě není… ale tak
je to jenom voda, jedeme do země tisíců jezer… to nebude problém ;).
 |
| oprava alternátoru |
 |
| balíme! |
Aby naše cesta byla úspěšná, musíme si prý stanovit cíle (aspon
to tak všude píšou). Proto jsme stanovili duchaplné cíle, které nás čekají ;) :
- Trek na laponskou bránu (to si vydupala Bára)
- Rýžování zlata ( ano, ve Finsku je zlatonosná řeka Ivalojoki, Peťan si vydupal, že když už jsme tu kvůli zbohatnutí, zlato v řece je snadnější cesta. Prostě zlatá horečka. Proto jsme shlídli mraky videí na youtube, jak se správně rýžuje… teorii máme. Největší nuget prý našli roku 1992 :) )
- Polární záře (na tu se nejvíc těší Standa. Stačí jenom zima, čistá obloha a hodně štěstí)
- Stáda sobů na silnici (to je Laponská klasika, ty musí vidět Véra)
- Aspoň jednoho pořádnýho losa (na toho se s Peťanem těšíme od naší první návštěvy Norska (2011)
- Volný zdarma chaty ve Finských národních parcích (protože máme na 4 lidi jenom jeden dvoulůžkový stan)
- A stihnout začátek školní docházky (Véra :D)
Držte nám palce, bude to jízda :).
Žádné komentáře:
Okomentovat